Koľko mien má Boh - LB opus dvadsiatydruhý

Autor: Róbert Dyda | 27.7.2006 o 11:00 | Karma článku: 5,46 | Prečítané:  2122x

Može mať Boh deväť miliárd mien ? Akých ľudí môžete nájsť v poviedkach búrliváka Charlesa Bukowskeho? Literárny štvrtok o ceste z divadla do politiky a späť. Plus výročia a citát na dnešný deň nájdete v dvadsiatomdruhom pokračovaní literárnej bobopédie.

Arthur C. Clark
Zpráva o třetí planete
Zbierka "veľmajstra" science-fiction obsahuje podľa mojej mienky výber jeho najlepších poviedok, ktoré u nás vyšli. Pri takom plodnom autorovi akým Clarke je, sa nedá povedať s určitosťou, či nenapísal nič lepšie, ale mne osobne by stačila aj poviedka Deväť miliard božích mien. V nej mnísi vymysleli špeciálnu abecedu, pomocou ktorej hľadajú "skutočné" meno boha tak, že postupne zapisujú všetky možné kombinácie. Aby tento proces urýchlili, objednajú si počítač a ten ich prácu, ktorá mala pôvodne trvať 15000 rokov stihne za 100 dní.
V knihe nájdete ešte vynikajúcu poviedku Hviezda. Zástupca Vatikánu letí 3000 svetelných rokov do hmloviny Phoenix, aby rekonštruoval výbuch supernovy. Nájde tu zvyšky vysokorozvinutej civiliziácie, ktorú výbuch hviezdy zničil. Šokujúce je pre vedca poznanie, kedy dorazilo svetlo tohto výbuchu na Zem.
A rovnako šokujúcich a originálnych je aj zvyšných 19 poviedok.
Ukážka je z poviedky Deväť miliárd božích mien (The Nine Billion Names of God)

„Poslechni, Georgi," pronesl Chuck s naléhavostí v hlase. „Dozvěděl jsem se něco, s čím budou starosti."
„Nějaká nepříjemnost? Zlobí mašina?"
Tohle byla nejhorší nepředvídanost, jakou si George uměl představit. Tím se mohl oddálit návrat — a sotva co mohlo být hroznější. Proti tomu, jak se cítil tady, by bylo i sledování televizních reklam přímo nebeskou manou. Aspoň by měl pouto s domovem.
„Ne — nic takového." Chuck se usadil na zábradlí, což nebylo obvyklé, normálně ho hloubka děsila. „Právě jsem přišel na to, k čemu všechno slouží."
„Co tím chceš říct? Myslel jsem, že to víme."
„Jistě — víme, oč se mniši snaží. Ale nevěděli jsme proč. Je to ta nejbláznivější věc ..."
„Pověz mi radši něco nového," zavrčel George.
„ ... ale starouš Sam mi to právě vysvětlil. Znáš způsob, jakým každé odpoledne sestupuje a čeká na archy, které se odvinují z. počítače. Tentokrát vypadal hodně rozrušeně, anebo přinejmenším tak, do jaké míry se vůbec vzrušit může. Když jsem mu řekl, že jsme vstoupili do poslední etapy, zeptal se mě s tím svým půvabným přizvukem, jestli jsem se nikdy nepodivil tomu, oč se pokoušejí. Řekl jsem „Ovšem" — a on mi to pověděl."
„Dál — tohle beru."
„Tak dobře. Oni prostě věří, že když sestaví všechna jména — a počítají, že jich je kolem devíti miliard, — dosáhne se božího účelu. Lidské plémě završí dílo, pro které bylo stvořeno, a nezůstane důvod, aby pokračovalo. Ovšem právě tahle myšlenka je něco jako rouhání."
„Ale co očekává, že budeme dělat? Máme spáchat sebevraždu?"
„Není třeba. Jakmile bude seznam úplný, vloží se do toho ten bůh a jednoduše nám odtroubí... Bum, a konec!"
„Aha. Už mi došlo. Až tenhle džob skončíme, bude to znamenat konec světa."
(Arthur C. Clarke: Zpráva o třetí planete. Praha, Práce,1982, str 22,24)

Leží mi na stole
Charles Bukowski: Príbehy obyčajného šialenstva
Výber takmer troch tuctov (väčšinou) autobiografických poviedok a čŕt amerického spisovateľa Charlesa Bukowského, ktoré vznikali v rokoch 1967 až 1983.
"Bukowski ako autor zdanlivo nič nepredstiera a v každej svojej poviedke zobrazuje život v jeho úplnej nahote, niekedy obnažený až na kosť. Jeho poviedkový a románový svet je plný vulgarizmu a zmarených nádejí, cez ktoré však presvitá až tiesnivá úprimnosť a presné zachytenie reality. Postavy jeho diel sa takmer vždy pohybujú na okraji spoločnosti, ktorá ich macošsky odvrhla. Väčšinou sú to zneuznaní spisovatelia, drobní zlodeji, prostitútky alebo alkoholici, teda malí ľudia, ktorí však akoby nevdojak často vyslovujú veľké pravdy a práve v tom spočíva sila tohto síce drsného, ale rozhodne i neopakovateľného autora a jeho poviedok." píše sa na prebale knihy.
Ukážku nájdete na knihy.sme.sk rovnako tak recenziu Jiřího Oliča - Autentický obyčajný šialenec Charles Bukowski

Letom, svetom, internetom

Literárny kritik Jozef Bžoch vo svojom najnovšom Literárnom štvrtku - Od divadla k politike a zasa naspäť píše o knihe Ľubice Krénovej - Milan Kňažko hráč.

Dnešný deň v literatúre
27.7.1841 zahynul v súboji zahynul ruský romantický spisovateľ Michail Jurijevič Lermontov
Viac výročí nájdete na knihy.sme.sk.

Citát na dnešný deň
Vďaka Bohu som ateista.
Luis Buñuel
Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

V Bratislave zomrel ďalší cudzinec, zrejme po bitke

Polícia pátra po neznámom páchateľovi.

Komentár Petra Schutza

Strana má šerpu

Recyklácia núl – pozrite si záznamy z NR SR – a bezprizornosti sa ako pokus o zmenu nedajú brať vážne.


Už ste čítali?